Ještě před chvílí jsme měli doma v obýváku vystavený vánoční stromeček a už za měsíc nás čekají Velikonoce! Letos připadá největší křesťanský svátek na období od 30. března do 2. dubna. Velikonoce jsou také mimo jiné oslavou příchodu jara, teplejších dnů plných slunce a probouzení přírody k novému životu. Že vás tento svátek příliš nebere? Pojďte to letos změnit! Vytvořte si doma překrásné jarní dekorace a velikonoční ozdoby. Nemusíte je ani kupovat, stačí vám jen trocha času, šikovné ruce a jednoduché dekorace máte vyrobené raz dva. Uvidíte, že budete nadšeni, jak příjemnou atmosféru vám doma vykouzlí několik doplňků.
Jak jistě víte, v České republice je tradiční oslavou Velikonoc především pletení pomlázek z vrbových proutků ozdobených barevnými stužkami. Někteří kluci se dokonce předhánějí v tom, kdo z nich dokáže uplést tu největší pomlázku ze všech. Doma to pak zase překrásně zavoní při pečení beránků. Odolat tomuto sladkému pečivu a nesníst ho ihned po vytažení z trouby je však skutečně nadlidský úkol! Malování kraslic se může zdát jako úkol hodný pouze profesionála, ale to nemusí být vůbec pravda. Použitím přírodních surovin jako například červeného zelí, špenátu, kurkumy či řepy můžete získat překrásně zbarvená vajíčka, které jen tak někdo v okolí určitě nemá.
A co by to bylo za Velikonoce bez koledy? Na tu chlapci i muži všeho věku chodí až na velikonoční pondělí a šlehají děvčata pomlázkou. V některých částech republiky si však dejte pozor, abyste v nestřeženou chvíli neskončily ve vaně plné ledové vody. Tento krutý žertík vám však zajistí zdraví a svěžest po celý rok. Na oplátku za tyto služby byste pak měly své koledníky odměnit čokoládou, penězi či panákem slivovice.
Zajímá vás, jak se slaví tento svátek v jiných zemích? Pojďte se podívat.
Švédsko
Stejně jako u nás kluci mrskají děvčata, i ve Švédsku dříve tento zvyk existoval. Pomlázkou však tehdy mohl dostat kdokoliv. Ženy tak měly možnost vrátit mužům, co si zasloužili. Březovým proutím však časem na místo šmigrustu začaly ženy spíše dekorovat svá obydlí. Nyní je ještě dozdobují barevnými peříčky či vyfouknutými vajíčky. O Velikonocích byste neměli být ani překvapeni, potkáte-li zde rej čarodějnic. Malé děti se totiž právě na Velikonoce převlékají do pestrobarevných veselých kostýmů, které mají znázorňovat právě čarodějnice. Ve vzorovaných sukních, šátcích na hlavě a s pomalovanými obličeji pak chodí od domu k domu a dostávají sladkosti.
Maďarsko
Asi ne pro každého by bylo trávení Velikonoc v Maďarsku. Jejich oblíbenou tradicí je totiž polévání děvčat vodou, parfémem nebo kolínskou. Můžete si tedy vybrat, zdali skončíte úplně mokrá, nebo vás ucítí každý na sto honů. Za tuto velmi cennou službu pak platíte polibkem.
Francie
Stejně jako u nás, ve Francii na Velký pátek nezvoní zvony, protože podle pověsti odlétly do Říma. Tam se naplní až po vrch sladkostmi. Když se pak vrací zpátky, tak rozhazují do zahrad čokoládová i obyčejná vajíčka. Děti se pak těší na Velikonoční pondělí, kdy mohou běhat po zahradě a hledat schované dobroty. A věřte, že v nejedné rodině se najde škodolibý rodič, který si se schováváním sladkostí dá opravdu velkou práci, aby jejich potomci měli hledání skutečně dobrodružné! Dalším ze zábavných francouzských zvyků je tzv. „poisson d’avril“. Tento vtípek spočívá v tom, že si přichystáte hromadu ryb vystřižených z papíru a snažíte se je bez povšimnutí přilepit na záda každému, kdo se ocitne ve vaší blízkosti.
Španělsko
Ve Španělsku klasické oslavy Velikonoc, jako je známe my, nemají. Jedná se spíše o svátky, při kterých se sejde široká rodina a společně stráví chvíle v klidu a pohodě. Děti však, stejně jako ta naše, dostávají čokoládová vajíčka či zajíčky. Na trzích lze také sehnat pomlázku. Nicméně ta je od té naší radikálně odlišná. Nenajdete spletené vrbové proutí v jeden silný prut, ani ji nezdobí pentlemi a už vůbec s nimi kluci neobchází domy a nemrskají všechny holky v okolí. Je vyrobená z bambusu a slouží pouze jako velikonoční dekorace.
Velká Británie
Egg hunt, neboli lov na vajíčka, je událostí specifickou právě pro Anglii. Podle tradice poschovával velikonoční zajíček po domě i v zahradě čokoládová vajíčka. Děti pak mají za úkol vyrazit se svými košíčky a všechny je najít. Zajímavou událostí, která se v této části Evropy slaví, je masopustní úterý a s ním spojený Palačinkový den. Ve městě Olney se každoročně pořádá palačinkový závod. Nejedná se však o soutěž v pojídání této dobroty, ale v podstatě o sportovní událost. Tato tradice vznikla už v roce 1445, kdy v poledne začaly odbíjet v kostele zvony a zvaly místní obyvatele, aby se přišli modlit. Jedna z hospodyň, aby nepřišla pozdě, vyběhla z domu s pánvičkou v ruce a po cestě v ní ještě prohazovala palačinku.
Indie
Možná vás to překvapí, ale dokonce i v Indii slaví Velikonoce. Například v bývalé portugalské kolonii, západním státě Goa, kde se tyto svátky slaví pompézními karnevaly v ulicích, které doprovází různé hry, hudba, spoustu tance a veselí. Lidé se mezi sebou obdarovávají čokoládou nebo třeba květinami.
Pamihod, tatar či metla. Víte jak se říká pomlázce v jiné části republiky?
Pojem pomlázka se rozhodně nepoužívá po celé České republice. V některých částech se označení natolik odlišují, že by si dva lidé z různých krajů Česka snad ani nerozuměli. V severovýchodních Čechách říkají obvykle pamihod, pamihoda či žila, na Náchodsku je to zase dynovačka, na Svitavsku metla či prut. Na Moravě a ve Slezsku je různorodost označení předmětu, jimž žena na Velikonoční pondělí dostane namrskáno, ještě větší. V oblasti Veselí nad Moravou chodí kluci s korbáčem, na Valašsku dostane jedině tatarem. V Brně se pomlázka nazývá mrskačkou. Ve Slezsku se nejčastěji setkáte s pojmem karabáč či kyčka.
Znali byste význam velikonočních symbolů?
Velikonoční tradice a jejich dodržování s sebou nesou řadu symbolů, o jejichž významu už mnoho lidí nemá ani potuchy. Věděli byste například, že pokud dívka uvázala na pomlázku chlapci červenou mašli, dávala mu tím najevo svou náklonnost? Naopak, pokud mu darovala mašli žlutou, dostal jasný signál, že o něj nestojí. Malý roztomilý zajíček se k nám pak na Velikonoce dostal převzetím z Německa. Do chleba ve tvaru zajíce hospodyňka schovala vejce, což pak vedlo k představě, že je skutečně snáší zajíc.
Pomlázka a vyšlehání děvčete symbolizuje předání svěžesti, zdraví, krásy a ohebnosti proutku člověku. Mimo jiné však dříve hospodář vyšlehal dokonce i krávu, aby se brzy otelila, nebo se šlehaly ovocné stromy v sadu, aby se probudil ze zimního spánku. Beránek, který nesmí chybět u velikonočního stolu, nám má připomínat Ježíše Krista, beránka božího, který se za nás obětoval.
Pokud vám docházejí nápady, jak letos vyzdobit vajíčka, nechte se inspirovat
Rádi byste letos vymysleli originální velikonoční ozdoby? Vyzkoušejte naše travní vlasaté panáčky! Jedná se o jednoduché DIY, které zvládne opravdu každý, nemusíte se proto bát, že by bylo nad vaše síly. Hravě je zvládnete vyrobit za chvíli a do procesu tvorby můžete zapojit dokonce i celou rodinu. Užijete si tak společný čas v možná trochu netradičním stylu.
Přejeme Vám krásné a poklidné předvelikonoční období plné inspirace.
Za celý tým Bella Rose, Klára
Stále přemýšlíte, co vám doma chybí pro dokonalou velikonoční výzdobu? Třeba vám padne do oka něco z naší nabídky
Líbil se vám článek?
Sdílejte ho s přáteli!
1 komentář
Děkuji, Klára Bečáková! ?