Před nedávnem nám začala svatební sezóna, která je letos trošku netradiční a kvůli nedávným událostem ji doprovází spousta omezení. Dnes bychom vám rádi představili milou Lucii – blogerku z blogu Budeme se brát, kterou jsme ohledně svateb tak trošku vyzpovídali. Navíc je jí věnovaná celá kolekce měsíce, pokud vás zajímá, jaké kousky se jí u nás na Bella Rose líbí nejvíce, rozhodně se mrkněte. Pojďte se seznámit!
Představte se nám v jednom odstavečku.
Jsem Lucie, svatební blogerka, která založila svůj web Budeme se brát už skoro před devíti lety. Jsem poměrně naivní, romantická duše, věřím na “šťastně až do smrti” a možná právě to mě ke svatbám přivedlo. Miluju svého muzikanta, jeho syna, našeho jezevčíka Čedara, výběrovou kávu, víno s přívlastkem, luční kvítí a osudová znamení, která si hledám snad ve všem – třeba v písničce, která právě hraje z rádia.
Koronavirus a svatby v roce 2020. Nedávno jste sepsala do článku na blogu Budeme se brát veškerá opatření, která se týkají svateb a dodržování určitých pravidel. Jaký na to máte pohled?
Zpočátku jsem to samozřejmě chápala a bylo rozumné pořádání svateb během karantény omezit. Teď už mi to přijde ale jako blázinec. Sice postupná uvolňování, ale některá opatření si vážně protiřečí. Snažím se to sledovat a snoubence tak informovat, aby byli v klidu, ale sama bych v té situaci opravdu být nechtěla.
Dá se vůbec na takovou svatbu s omezeními těšit?
Rozhodně dá, ale záleží, jakou měli snoubenci o své svatbě představu a jak moc se jí omezení dotknou. Někdo nechtěl dělat kompromisy např. v počtu hostů nebo místě konání, tak svatbu odložil. Jiní se chtěli hlavně vzít, aby už byli manželé, tak se smířili s jiným konceptem a užili si to i tak. A někteří chtěli třeba od začátku malou svatbu jen se svědky a těch se to vlastně vůbec nedotklo.
V tuhle chvíli už jsou myslím svatby celkem na pohodu. Na dezinfekci už jsme si všichni zvykli, během nastupování do taxíku si roušku nasazujeme automaticky a jediný možný problém je uzavření restaurací po 23. hodině. I to se dá ale vyřešit pořádáním v soukromí a externím cateringem. Pořád to jsou krásné svatby, které si možná v této situaci všichni užijí ještě víc, protože nikdo neví, jak to bude za rok…
Svatební koordinátorka. Zbytečná investice nebo velká úleva?
Velká úleva! Musíte si ale ujasnit, co od ní očekáváte, a to si s ní potvrdit. Musíte si sednou lidsky.
Můžete najít někoho, kdo vám jen zkoordinuje svatební den, aby všechno plynulo, někoho, kdo vám pomůže a poradí už během příprav, doporučí dodavatele, vymyslí nebo doladí koncept, někoho, kdo se postará o kompletní dekor a koordinaci dne nebo někoho, komu svěříte svatbu do rukou celou a nestaráte se už o nic, jen kývete a vrtíte hlavou.
Pořád je spousta nevěst, které si svatbu chtějí udělat samy, užít si ty přípravy. A patřím mezi ně i já. Musí si ale uvědomit, že to plánování zabere neskutečné množství času a čas prostě není zadarmo. Třeba takové hledání náhrady, když vám nějaký dodavatel odřekne, to je panečku o nervy. Díky koordinátorce nebo agentuře je to daleko snazší, vždycky vědí, kam se obrátit, koho sehnat nebo jak to udělat jinak.
Pokud jde o naši svatbu – vymyslím a naplánuju si ji sama, ale rozhodně chci pak zkonzultovat harmonogram a další detaily a oslovit koordinátorku na ten samotný den, abychom my ani naši kamarádi už nemuseli v den svatby a den před ní nic dělat a jen mohli popíjet točené prosecco.
I vy nabízíte poradenství. S čím jste párům schopna pomoci?
Je to tak, že oficiálně svatební konzultace nabízím, ale moc je nepropaguju. Zavedla jsem je proto, že mi nevěsty často píšou dotazy ohledně harmonogramu, stylu nebo toho, koho musí a nemusí na svatbu pozvat. To je mimochodem největší problém snad každé svatby, vždycky se najde někdo, kdo má potřebu do toho mluvit nebo dokonce předpokládat, že něco přece samozřejmě bude tak a tak, protože se to tak dělá.
Na konzultace se hlásí nevěsty, které si chtějí svatbu naplánovat samy. Vždycky připraví své otázky, popíšou mi, jak si ten den představují, kdo jim s čím pomáhá. A já pak jen chrlím tipy a nápady, trochu je usměrňuju, když vymýšlejí zbytečnosti nebo složitosti, doporučím dodavatele, když je potřeba, trochu se pošťourám v harmonogramu a dost často dodávám odvahu. Zatím pokaždé jsem se na konci konzultace dozvěděla, že jsem moc pomohla, i když mi pokaždé přišlo, že ta nevěsta už přece všechno má. Největší přínos těch dvou hodin se mnou je totiž asi to, že nevěstu uklidním, že stíhá, že má zařízené vše potřebné a že i v dešti jsou svatby krásné.
Co je podle vás na svatbách už pasé?
Především špatní fotografové a nesmyslné dvouhodinové párové focení, zatímco ostatní čekají o hladu, až se novomanželé vrátí. Pro mě osobně je fotograf na svatbě hned po snoubenci to nejdůležitější, protože fotky jsou to, co po svatbě zůstane a vždycky vám to připomene všechny ty okamžiky a emoce. Nechci za dvacet let listovat svatebním albem plným nicneříkajících fotek střevíčků a parfému, vyretušovaných portrétů, na kterých se nepoznám, naaranžovaných póz, jak tahám ženicha za kravatu nebo jak družičky jakože obdivují můj prstýnek.
Chci vidět skutečné emoce, jak maminky plakaly dojetím (na rozdíl ode mě…), jak se kamarádi smáli, jak to děti roztočily na parketu a jak všichni nadšeně zpívali Dajánu u táboráku.
S přítelem jste relativně čerstvě zasnoubení, museli jste svatbu posouvat o rok, jako většina párů, nebo jste dopředu věděli, že pro vás bude klíčový rok 2021?
Zasnoubili jsme se v prosinci a protože jsem trvala na konkrétním červnovém datu a na spořicím účtu jsme měli přesně nulu, hned jsme si stanovili termín až na rok 2021. Já jsem s tím chvilku bojovala, nejraději bych se vdávala už letos, ale nezvládli bychom to, nebo alespoň ne tak, jak chceme. Teď jsem samozřejmě ráda, že jsem nebyla ve stejné situaci jako letošní nevěsty a mohla jsem to jen objektivně sledovat. Osobně bych asi už březnu panikařila a nečekala bych do poslední chvíle, prostě bych to hned přesunula na další rok. Obdivuju snoubence, kteří měli pevné nervy a nenechali si přípravy a samotnou svatbu zkazit.
Máte volnou ruku nebo je to občas boj?
Myslíte se snoubencem? Na všem se shodneme, my jsme totiž určitou představu o svatbě měli už před zasnoubením, otevřeně jsme se o tom bavili. Víme, co chceme a co nechceme, že budeme ignorovat většinu zvyklostí a že i přes protesty příbuzných nezazní jediná písnička od Michala Davida… Obecně se nám líbí stejné věci, stejné věci považujeme za zbytečnosti, takže jsme se hned shodli i na stylu a ladění dekoru.
Respektive – já jsem si vytvořila kompletní moodboard a Vojta řekl: “To víš, že jo.” Musím ale říct, že mě trochu rozčiluje, jak je náročný na věci, které se týkají jeho. Já jsem si koupila šaty za tisícovku na eshopu, on si vymyslel barvu obleku, která prostě není běžná. Mně by stačil i jen zásnubní prsten a nepotřebovala bych k tomu další, on chce takový snubák, jaký nemá v nabídce absolutně nikdo. (smích)
Kde čerpáte inspiraci pro svoji svatbu?
Jako všechny nevěsty – na Pinterestu! Než ale konkrétní styl hledám spíš nápady. Mám plnou nástěnku nápadů! Já nechci moc prozrazovat, ať nekazím hostům překvapení, ale myslím, že nikdo z nich na takové svatbě ještě nebyl. Už jsem to psala někde na blogu, že naše svatba bude takový bohémský retro chaos, protože takové to máme i doma. Nedokážu si představit mít načančanou svatbu v pastelových tónech, vintage svatbu s pytlovinou a šiškami, nedejbože třeba svatbu laděnou do fialova nebo tyrkysova a podobně, to nejsme my.
Poslední otázka: Co je na plánování svatby nejtěžší?
Nenechat si zkazit náladu představami ostatních a trvat si na tom, že je to den jen a jen o nás dvou.
Přejeme Vám krásné prosluněné léto
Michaela a Bella Rose
Načerpejte svatební inspiraci u Lucie na blogu Budeme se brát.