Na podzim minulého roku se mi do rukou dostal krásný cestovatelský deník. Podobný deník jsem si nikdy nevedla, většinou jsem si zapisovala důležité informace jako odjezdy vlaků, adresy hotelů apod. na kousky papíru nebo do telefonu. Zajímavé informace z dané destinace jsem si uchovávala v hlavě, což vzhledem k tomu, že píši blog o cestování, se ukázalo ne vždy jako úplně dobrý nápad. V hlavě mi bohužel dlouho nezůstaly, takže když jsem si několik týdnů po návratu z New Orleans sedla k tomu, že napíši článek o plantáži Oak Alley, musela jsem hodně dlouho lovit v paměti.
Začít si vést deník, do kterého si budu zapisovat veškeré zajímavé postřehy, vlepovat vstupenky, letenky a další důležité papírky, mi proto přišlo jako skvělý nápad.
Můj první a shodou okolností také poslední zápis je z hlavního města Portugalska, Lisabonu. Mezitím jsem se stihla podívat do Maroka, Chorvatska a na východ naší krásné země, do Beskyd. Většinu těchto destinací jsem navštívila poprvé, takže důsledná příprava předem byla určitě zapotřebí.
Jak jsem deník využívala?
Deník mi skvěle sloužil před samotnou cestou, během ní i po návratu domů. Jakmile jsem koupila letenky a zarezervovala ubytování, začala jsem tvořit. Bohužel nejsem výtvarně moc nadaná, takže jsem se obešla bez různých malůvek a jako první zaznamenala datum odletu/příletu, adresu ubytování a informace o tom, jak se co nejlépe dostat z/na letiště.
Dalším krokem bylo vytvořit itinerář. Tzn. projet různé blogy, Pinterest, Instagram a vytvořit seznam „must see places„. K tomu přidat minimálně pět kaváren a restaurací. Ráda jsem totiž na cestách připravená a nechci ztrácet čas přemýšlením o tom, kam se půjdu najíst.
V Marrákeši jsem se zúčastnila exkurze na kole, během které jsem se dozvěděla více ze života Maročanů, a také o jejich lásce ke králi, o tom jak pečou chléb nebo jak fungují lázně hammam. V Beskydech jsem navštívila malebné městečko Štramberk, ve kterém je spousta informačních cedulí, z nichž jsem čerpala informace na blog. K zapisování mi opět skvěle posloužil deník.
Na zadní stranu deníku jsem vlepila obálku, do které jsem postupně ukládala různé vstupenky, letenky, jízdenky, letáčky z hotelů nebo muzeí, bankovky, pohledy a suché květy. Tímto způsobem jsem měla vše hezky pohromadě a nic jsem neztratila. Po návratu domů jsem je do deníku postupně vlepovala. Jednou za čas si také nechám vyvolat fotografie v polairoidovém formátu, které pak do deníku přidám.
Proč si vést takový deník?
Psaní cestovatelského deníku má bezesporu spoustu benefitů. Sama jsem se přesvědčila o tom, že když si předem naplánuji program v dané zemi a mám to černé na bílém, snadněji ten plán splním a po návratu domů jsem spokojená a nelituji toho, že jsem něco vynechala.
Z vedení deníku se může stát nový koníček. Zapisováním lze strávit dvacet minut, ale také několik hodin. Kreativitě se zde meze nekladou, zaměřit se můžete na kreslení, psaní nebo tvorbu koláží. Tato činnost je velmi relaxační a pokud cestujete sami a nevíte, jak zabít čas v restauraci během čekání na jídlo nebo ve vlaku, stačí vytáhnout deník a začít tvořit zápisky z předešlého dne.
Během poznávání nových zemí budete také více vnímat své okolí a aktivně vyhledávat více informací. V neposlední řadě slouží takový deník jako skvělá vzpomínková kniha. Až ji za pár let otevřete, budete s radostí vzpomínat na všechny ty úžasné zážitky.
A co vy a cestovatelské deníky? Píšete si? Dejte nám vědět do komentářů, nebo se podělte o fotku na Instagramu pod hashtagem #bellarosecz.
Krásné léto plné cestovatelských dobrodružství
přeje Miss Travel Fairy a Bella Rose