Už na vás dýchla vánoční atmosféra? Horké punče, dětské úsměvy, jiskřičky v očích a spousta světel, které dodávají dlouhým dnům neopakovatelné kouzlo. Vánoce jsou tady už za pár dní a přípravy na ně vrcholí. Ten, kdo nemá 10 druhů cukroví, jako by nebyl, a stejně tak není ten, kdo ještě nezahlédl ani jeden stromeček na balkoně, čekající na svůj velký den.
Odpočiňte si na chvíli od vánočního shonu, nákupu dárků a bojů o poslední vánoční ozdoby, a pojďte si přečíst, jak slaví Vánoce v severských zemích známých svým klidem a hygge atmosférou. Pohodlně se usaďte ve vašem oblíbeném křesle a zabalte se do huňaté deky v roztomilých vánočních ponožkách. Nasajte omamnou kořeněnou vůni z velkého hrnku s horkým nápojem a začtěte se do našeho článku o tom, jak se slaví Vánoce ve Skandinávii!
Švédsko
Ve Švédsku začínají vánoční přípravy tak jako u nás, a to první adventní nedělí. Snad každá rodina vlastní adventní věnec, zdobený nejčastěji lišejníkem, a každou adventní neděli na něm zapálí jednu ze čtyř svíček. Na poště si můžete koupit speciální edice vánočních známek a samolepek, jejichž výtěžek jde na dobročinné účely. Zajímavá je také jedna ze starších tradic, takzvaná vánoční koupel, která byla spojená se saunováním a účastnili se jí obyvatelé celého domu.
„God jul“ – Šťastné a veselé Vánoce!
Celý prosinec si ve švédských restauracích můžete dát tzv. „julbord“, vánoční švédský stůl. Pochutnáte si na různě ochucených sledích, vejcích natvrdo s kaviárem, velké pečené šunce, krocanovi, vepřových žebírkách, karbanátcích a chybět nesmí ani rýžová kaše se smetanou a perníčky.
Na Štědrý den se pak celá rodina schází u televize, aby stejně, jako každý rok, zhlédla vánoční díl seriálu My kačeři z Kačerova. Ten vysílá švédská státní televize od roku 1960, proto už je nedílnou součástí tohoto svátečního večera, kdy jej podle statistik sledují miliony diváků. Před několika lety to byl dokonce nejsledovanější pořad Štědrého večera vůbec!
Koruna s hořícími svícemi aneb Svátek svaté Lucie
Oblíbeným svátkem na Vánoce ve Skandnávii je 13. prosinec, tedy svátek svaté Lucie, kdy od časných ranních hodin za zpěvu koled prochází městy dívky oblečené v bílých košilích s hořícími svícemi a chlapci s vysokými čapkami a zlatými hvězdami. V čele průvodu kráčí jedna dívka, která byla zvolená svatou Lucií – poznáte ji podle velké koruny s hořícími svícemi na hlavě, které symbolizují oheň, jež podle legendy Lucii nezranil.
Dárky ve Švédsku naděluje vánoční skřítek-dědeček „Tomten“, který je kombinací hodného skřítka, Santa Clause a svatého Mikuláše. Obvykle v podvečer zabuší na dveře a shání se po hodných dětech. Jeho pomocníci skřítci „Julnissar“ poté hází dárky pod vánoční stromeček oknem. To dalo švédským vánočním dárkům název „julklappa“, kdy slovo „klappa“ znamená švédsky klepání.
Švédský vánoční slovníček
- Julafton – Štědrý večer
- Lussekatter – šafránové závitky, tradiční cukrov
- Tjugondedag jul – „dvacátý vánoční den“, svátek sv. Knuta, kdy Vánoce končí a vyhazuje se odstrojený stromeček (někdy dokonce oknem!)
Dánsko
Dánské vánoční svátky začínají 1. prosince zapálením první svíčky na tradičním adventním věnci. V domácnostech se usídlí figurky a obrázky vánočních skřítků zvaných „nisser“ a každý večer se zapalují svíčky „kalenderlyse“, kterých je 24 a odpočítávají zbývající dny do Štědrého dne.
„Glædelig jul!“ – Šťastné a veselé Vánoce!
Tradiční dánský vánoční stromeček nezdobí čokoládové figurky z kolekcí, ale malé kornouty naplněné sladkostmi. Zásoby se průběžně doplňují, takže pokaždé, když procházíte kolem stromečku, můžete si smlsnout! Pro nás asi nejpřekvapivější je dekorování stromečku dánskými vlaječkami. Dánové mají ke své vlajce velmi vřelý vztah. Používá se při každé rodinné události, narozeninách, křtinách, svatbách či pohřbech.
Vánoční skřítek Nisse ukrytý za malými dvířky
Krásnou tradicí, která se začíná těšit oblibě také u nás, jsou vánoční skřítci. Jsou typičtí pro severské země, v Dánsku je pak nazvývají nisse. Vánoční skřítek nisse bydlí v domácnosti a na Štědrý den rozdává dobrým lidem dárky. Ukrývá se pod podlahou, ve škvírách a zdech, proto Dánové dávají k podlahovým lištám malá dvířka pro skřítky, jimiž mohou o svátcích přicházet. Děti jim píší dopisy, podobně jako u nás Ježíškovi, a věří, že jim splní jejich vánoční přání.
Pro nejmenší děti mohou rodiče připravit avent plný kouzel – stačí každý večer zanechat po skřítkovi nějakou neplechu, kterou děti ráno objeví. Ke dvířkům se tak dělají maličké stopy do mouky, když skřítek pekl cukroví; spousta jehličí pak naznačuje, že někdo pomáhal se zdobením stromečku. Skříteček bývá neviditelný, vidět jej mohou jen děti. Zda mu dáte podobu například ve formě skřítka Pixy nebo necháte na dětech, jak si jej představí, je jen a jen na vás!
Vánoční rýžová kaše – milovaná dánská tradice
Vánoce jsou pro Dány spojené s bohatou nadílkou, dárky pořizují s několikaměsíčním předstihem a každý z nich musí být překvapením. Tomu, kdo nosí dárky, se říká „julemand“, tedy vánoční muž a je až nápadně podobný známému Santa Clausovi.
Oblíbeným štědrovečerním dezertem je sladká rýžová kaše Risalamande s mandlí uvnitř, a kdo mandli najde, ten je odměněn speciálním dárkem. K Vánocům v Dánsku patří také tzv. vánoční talíře. Ten první vyrobila před více než sto lety porcelánka Bing & Grondahl. Tento talíř z roku 1895 byl ručně malovaný. Od té doby se vánoční talíře vyrábějí každý rok, vždy s jiným motivem, a jsou vyhledávány nadšenými sběrateli.
Zajímavá vás více o tom, jak se slaví Vánoce v Dánsku? Prozkoumejte dánské tradice v tomto článku!
Dánský vánoční slovníček
- Nisse – vánoční skřítek, který žije v domě za malými dvířky
- Julebryg – vánoční pivo, připravované dánskými pivovary vždy na první pátek v listopadu
- Kalenderlyse – adventní kalendář v podobě vysoké adventní svíčky
Finsko
Finové věří, že známý Santa Claus žije v severní části Finska, zvaném Korvatunturi neboli Laponsko, které se nachází severně od polárního kruhu. A přesně tam také míří dopisy z celého světa.
Adresa Santa Clausovi je:
Santa Claus, Santa Claus’s Main Post Office, 96930 Napapiiri, Finland
Možná jste se setkali se slovem „Joulupukki“, což ve volném překladu znamená vánoční koza. Tato postava vychází z prastaré pohanské tradice, podle níž v zimním období obcházela domy strašidelná koza a žádala si dárky z každého stavení. Postupem času se význam změnil, koza naopak dárky dávala a nakonec se přeměnila v bodrého staříka v červeném kabátku, který nápadně připomíná Santu Clause. Jméno „Joulupukki“ mu však už zůstalo.
Joulurauha, tradice vyhlášování míru přetrvávající od 14. století
Zajímavou tradicí, která přetrvala převážně pouze ve Finsku, je Joulurauha, neboli vyhlášení tzv. Vánočního míru. Nejstarší čtení deklarace míru bývá každoročně v bývalém hlavním městě Turku, kde se na náměstí setkají tisíce lidí, aby tak zahájili vánoční svátky. Tato tradice trvá již od 14. století a dnes ji lze sledovat jak živě v televizi, tak i online.
Tradice se váže k tomu, že zločiny byly v historii trestány o to víc, staly-li se během vánočních svátků. V deklaraci je proto občanům doporučeno chovat se „tiše a mírumilovně, protože ten, kdo poruší mír a klid vánoční jakýmkoli nezákonným nebo nevhodným chováním, bude za přitěžujících okolností vinen a potrestán (...)“.
Jak vypadá finská štědrovečerní večeře?
Finská štědrovečerní tabule musí obsahovat předkrm s názvem „Luterfish“ (slaná ryba) a hlavním jídlem bývá vepřová kýta, pomalu pečená na březovém dřevě, s bramborovou kaší. Dalším hlavním jídlem je „Kastrol“, který obsahuje různé druhy zeleniny včetně tuřínu, mrkve a brambor a krocaní nebo lososí maso.
„Hyvää joulua!“ – Šťastné a veselé Vánoce!
Jako dezert se podává rýžový pudink se skořicí nebo ovesná kaše přelitá kořeněnou švestkovou zavařeninou. Podobně jako v Dánsku, jedna z porcí v sobě ukrývá celou mandli, ten kdo si vylosuje tuto porci, bude mít po celý nadcházející rok štěstí. Vánoce ve Skandinávii jsou tímto zvykem proslulé!
Finský vánoční slovníček
- Joulupukki – vánoční koza, původní postava, která se časem proměnila v hodného staříka, který nosí finským dětem dárky
- Jouluaatto – Štědrý den; zajímavé je, že ve Finsku není státním svátkem, lidé si proto musí brát dovolenou
- Pikkujoulu – „malé Vánoce“ neboli převánoční besídky a vánoční večírky
- „Onko täällä kilttejä lapsia?” – Jsou tady nějaké hodné děti? Věta, kterou říká finský „Santa“, když přinese dárky. U komína ale nečekejte! Tento chodí dveřmi 🙂
Už jste dopili váš horký nápoj a alespoň na chvilku jste dovolili své hlavě odběhnout od nekonečného seznamu povinností? Už víte, jak se slaví Vánoce ve Skandinávii? Báječně! Jsme moc rádi, že vám tímto článkem můžeme popřát nádherné, pohádkové Vánoce a pohodový rok 2022!
Za celý tým Bella Rose,
Michaela