Milujete stejně jako my pokojové rostlinky a už to u vás doma začíná pomalu vypadat jako v džungli? To je v pořádku, pokojovky jdou totiž čím dál víc do módy! Ale péče o ně je někdy pěkně zrádná a náročná. Své o tom ví i duo dvou sestřenic – Nikol a Veroniky. Láska k pokojovým rostlinám byla natolik velká, že se rozhodly vytvořit v Brně projekt Kvítka v bytě. O „kvítkách“ toho ví opravdu hodně, dokonce vám poradí i s problémy, které vaše rostlinky trápí. Své know-how navíc zhmotnily do knihy Kvítka v bytě, kde se dozvíte vše potřebné, a pokud se považujete za „hubiče“ všech živých rostlin, pak vám ji vřele doporučujeme. Tyhle sympatické slečny vás totiž nenechají na holičkách!
Jak vznikl nápad na Kvítka v bytě?
V: Jednou v létě na pavlači, když jsem se rozhlížela po kvítkách, které se mi tam letnily, u toho jsem ohledně rostlin hledala něco na internetu, co jsem vůbec nebyla schopná dohledat. Pak jsem si říkala, že bych si ráda založila stránku, na které se ostatní dozví, co potřebujou.
První pěstitelské rady jste dostaly od svých babiček, chodíte si k nim pro rady ještě dnes?
N: Určitě, hlavně když jde o škůdce, bylinky nebo klíčení. Mají toho za sebou o pár desítek let víc než my.
Jaká je vaše nejoblíbenější pokojová rostlina?
N: Moje je Fíkus elastika. Je to naprosto dokonalá rostlina, bez debat.
V: Já mám momentálně nejraději Medinillu magnificu kvůli těm jejím květům, který mají teď sezónu. Za chvíli ale první místo vystřídají kaudexní rostliny (sukulenty se zbytnělým stonkem) jako třeba Jatropha podagrica, protože začnou pořádně růst.
Jaké rostlinky byste poradily úplným začátečníkům?
V: Rozhodně jedny z nejméně náročných jako je šplhavnice, Fíkus elastika, Peperomii polybotryu, šefleru nebo zamiokulkas. Rozhodně nedoporučujeme kaktusy a sukulenty, o které je paradoxně trochu složitější se starat.
Kvítka v bytě jsou projektem dvou sestřenic. Říká se, že je občas komplikované pracovat s rodinnými příslušníky, jak to máte vy?
N: Zas tak komplikované to není. Ale my třeba vedle sebe pracujeme, ani se spolu nebavíme. Pak máme den, kdy se furt jen smějeme jak šílenci úplně všemu.
V: Mám štěstí, že Nikol zvládá moji náladovost. Osobně si ale myslím, že pro nás dvě platí, že se na sebe nemůžeme dlouho zlobit, a to právě protože jsme rodina.
V rámci projektu Kvítka v bytě jste vytvořily i vlastní kolekci krásných keramických květináčů, jak vás to napadlo?
N: Napadlo nás to proto, že jsem keramička. Ale neděláme jen květináče. Máme standardní keramickou dílnu.
Vysvětlily byste pro čtenáře tohoto článku, v čem je rozdíl při používání keramických a plastových květináčů? Případně pro koho jsou dobré?
V: Keramické, když jsou vhodně vypálené, případně terakotové (levnější varianta z licí hmoty), jsou vhodné pro lidi, kteří jsou přelívači. Květináče jsou pórovité a přirozeně odvádějí vlhkost ze zeminy, ale o to rychleji rostliny vysychají. Plastové jsou vhodné pro lidi, kteří nezalívají tak často. Plastové nemáme rády, tak alespoň doporučujeme, aby se pod kořenový bal umístila vrstva keramzitu.
Čím jste se živily před tím, než jste se rozhodly pečovat o pokojové rostlinky?
N: Obě dvě jsme pracovaly v kanceláři, kde nás ubíjely administrativní úkoly bez špetky kreativity a sebeuplatnění.
V rámci projektu Kvítka v bytě jste rozjely i takovou kvítkovou pohotovost, jaké jsou nejčastější pěstitelské problémy?
V: Nejčastěji jde o problémy se zálivkou nebo o špatné světelné podmínky stanoviště. Pak se stane, že lidi přicházejí s rostlinami napadenými škůdci. Takové rostliny ale léčíme jen na dálku. Byly bychom nerady, kdyby se nám ty potvory tady rozlezly.
Jaké máte plány na léto?
V: Máme za sebou dost náročný rok a půl prakticky bez odpočinku, protože rok z toho jsme musely zvládat Kvítka i tehdejší zaměstnání. V létě si na střídačku naplánujeme dlouhou dovolenou a jinak budeme pracovat, pěstovat a točit keramiku jako furt.
Co říkají vaše babičky na váš ateliér? Pomáhají vám s údržbou některých květin?
V: Naše babičky nejsou z Brna, takže přijedou jen občas. Tím, že se Kvítkům už věnujeme na plný úvazek, tak všechno líp stíháme. A ony pak mají čas na svoje zahrádky. Obecně řečeno, teď po nich nemůžeme ani nic chtít, když je doba vegetace!
Jaká byla jejich nejlepší rada?
V: Ani ne tak rada, jak to, že do nás vkládají opravdu velkou důvěru a že kdyby byly zase mladé, tak by dělaly to samé jako my.
Jaké trendy jsou momentálně v pěstování rostlin a který nový byste chtěly vyzkoušet? (myslím tím vysoké květníky, macramé závěsy, hydroponické pěstování….)
V: Hydroponie je opravdu zajímavá a rády bychom se jí do budoucna věnovaly, především kvůli tomu, že nepotřebujete žádný substrát. Nejzajímavější nám ale teď přijde objevování zaprášených velkých rostlin, které díky trochy naší péče ožijí k nepoznání.
Jakou pokojovku byste doporučily těm, kteří doma zahubí i sukulent?
V: Jak jsme říkaly, sukulenty je těžší pěstovat. Ale pokud má někdo na pěstování opravdu nešikovné ruce, tak bychom mu doporučily řasokoule, které jen stačí hodit do vody.
Nedávno jste v Brně otevřely svůj ateliér, kde si lidé mohou zakoupit pokojové květiny. Navštívilo vás už hodně lidí?
N: Lidi se k nám naučili chodit pravidelně a opakovaně. A chodí k nám lidí čím dál víc, ať už kvůli rostlinám, ale i kvůli keramice, což jsme rády, protože jsme od začátku ateliéru chtěly, aby byly tyto obě naše činnosti v rovnováze.
Držíme palce při pěstování pokojových květin a kdyby něco, napište na Facebook Kvítek v bytě, které vám s radostí poradí.
Michaela, Kvítka v bytě a Bella Rose