Letošní rok 2019 je pro Bella Rose speciální, protože je to přesně 10 let, co se jedné mamince na mateřské dovolené splnil sen. Už 3650 dní společně měníme své domovy! Začalo to pozvolna, někdy stačilo změnit přehoz na pohovce, vyměnit starý hrneček za nový nebo si jen tak zapálit vonnou svíčku, jejíž vůně nám prostě učarovala. Bella Rose vyrostla a my bychom chtěli poděkovat především vám, že společně vytváříme krásnou atmosféru kdekoliv!
Tento článek přináší rozhovor se zakladatelkou Bella Rose, maminkou 3 dětí a milovnicí krásných okamžiků Martinou Svadbíkovou. Když jsme přemýšleli, o čem by tento článek měl být, napadlo nás, že než složité grafy by vás spíše mohlo zajímat, jaká je? Jaké má sny, co například pro ni osobně znamená ono pověstné hygge nebo jak celý tento příběh začal.
Co jsi dělala, než jsi začala odpovídat na otázky?
Právě jsem přiletěla z Kodaně, kde jsem byla načerpat novou inspiraci se svojí dcerkou Anetkou. Poprvé po deseti letech jsem tam neměla žádnou pracovní schůzku nebo povinnost a jen jsem si užívala tu atmosféru. Nádhera! S podnikáním a třemi dětmi není žádný den stejný 🙂 Jednou se soustředím víc na práci a mám zrovna flow, jindy se snažím dohánět rodinné povinnosti. Některý den potřebuji být úplně off a načerpat síly nebo inspiraci. Často také cestuji nebo mám různé schůzky. Někdy si už už myslím, že mám plán na “běžný den” a ono je to pak ještě úplně jinak 🙂
Kdyby ses měla popsat jednou větou, jak by zněla?
Milovnice krásných okamžiků?
Jak nejraději relaxuješ?
Asi nebude překvapením, že ze všeho nejraději mám útulnou atmosféru. Ať už úplný klid s kávou v krásném hrnečku, se zapálenými svíčkami, pod dekou a s naší kočičkou na klíně. Taky miluju vaření – se svíčkami a světelným drátkem na kuchyňské lince, s oblíbeným playlistem a nalitou sklenkou bílého vína. Třeba takové krájení zeleniny nebo brambor, považuji za skoro meditativní činnost, když má na to člověk klidné a hezké prostředí okolo.
Čím jsi chtěla být jako malá? Měla jsi nějaké vysněné povolání?
Chtěla jsem být malířkou, ale taky mě strašně bavilo zařizovat bárbínám dům se všemi pokoji a detaily. Takže se mi to skoro splnilo 🙂
Tento rozhovor vzniká k oslavě 10. let výročí Bella Rose, to už je úctyhodné číslo, jak to všechno začalo?
Tenkrát jsem si sama zařizovala svoje první bydlení a stále něco měnila, přestavovala, nosila skříňky tam a zase zpět (a manžel mi trpělivě pomáhal, i když z toho asi v duchu šílel). Samozřejmě jsem hledala ty nejhezčí dekorace, pro které jsem měla slabost vždycky (první svoje kapesné jsem už jako malá utratila za vázičku). Na internetu se mi líbily fotky ze skandinávských interiérů, ale u nás nic takového nešlo sehnat. Tak mě napadlo, že bych je mohla rovnou prodávat a tím vše vyřešit.
Bylo mi 24 let a byla jsem doma se dvěma malými dětmi na mateřské dovolené. Měla jsem čerstvě dostudované gymnázium a anglicky jsem uměla jen pár vět. Nevěděla jsem nic o podnikání natož pak o online podnikání. Tenkrát jsme žili ze skromné manželovy první výplaty, mého rodičovského příspěvku a bez úspor. No doteď mi vlastně není úplně jasné, jak se to celé stalo 🙂
Kdy jsi poprvé navštívila Skandinávii? Co tě na ní zaujalo? Je něco, co si pamatuješ do dnes?
Poprvé jsem se rozhodla jet do Dánska hned v létě 2009, chvilku po založení Bella Rose. První asi tři měsíce jsem se snažila spolupracovat z českými dovozci, abych se vůbec něco naučila o e-shopu a prodeji. Velmi rychle mi ale došlo, že takto se nelze odlišit a nabídka byla tak omezená. Nakonec to nešlo udělat jinak, než se vydat na veletrh do dánského Herningu a tak zkusit oslovit zahraniční značky. Manžel jel se mnou, aby mi pomohl s řízením auta na dvanáctihodinové cestě i s angličtinou. A hlavně jako psychická podpora.
Nikdy jsem nevedla obchodní jednání ani v ČR a najednou jet až do Dánska a tam někoho přesvědčit? Měla jsem obrovský strach, ale zároveň jsem cítila, že prostě musím. Na cestu jsme samozřejmě neměli peníze, v Dánsku bylo strašně draho, takže jsme spali v hotelu jen jednu noc a další už v autě, jídlo jsme si vezli v kufru s sebou. Pamatuji si, jakmile jsme přejeli hranice Dánska, úplně jsem se zamilovala do všeho – do trávy okolo, do domů, do vzduchu, do každé uličky. Ta láska mi vydržela dodnes. Myslím, že to byla celá ta atmosféra, “hygge,” která na mě už tenkrát dýchala a kterou jsem si tak moc přála ukázat i ostatním v Česku.
Pozoruješ na sobě, jestli se tvůj osobní styl za těch 10. let nějak změnil?
Na začátku bylo Bella Rose více romantické, protože takový převažoval styl i u dánských značek. I takové designové značky jako Bloomingville nebo Hübsch byly tenkrát úplně jiné, s převahou patiny, háčkovaných dek a romantických kolekcí. Proto myslím, že i já jsem úplně na začátku měla sklon mít doma více romantických věcí, ale už někdy za rok, za dva, jsem začala mít sklon vše zjednodušovat.
Postupně jsme rozšiřovali minimalistický design jak doma, tak i na e-shopu. Od té doby mám styl zhruba podobný, a to je mix romantiky i minimalistu. Například v jednoduché bílé kuchyni mám jak minimalistické nádobí tak i květinové Green Gate hrnečky nebo patinované svícny a myslím, že to vše hezky funguje dohromady. Věřím, že je pěkné, když má každý trošku osobitý styl a nebojí se obklopovat tím, co má rád, byť i napříč různými styly.
Víme o tobě, že máš 3 děti, jak se ti podařilo skloubit práci a rodinný život? Spousta žen je nucena si vybrat, máš pro ně nějakou radu?
Toto je vždycky zapeklité téma. Myslím, že je několik základních předpokladů, které ne vždy každý má nebo chvíli trvá, než si je vybuduje. Pro skloubení práce a rodiny je potřeba určitě správná volba partnera, se kterým máte podobné životní hodnoty a podporujete se navzájem. Neumím si představit, jak bych to dělala, kdybych ho neměla. Pak také podporu okolí, například prarodičů, kteří ochotně pohlídají děti, když je pracovní cesta nebo náročné období. Pokud nemáte prarodiče, tak třeba i někoho externě.
Já jsem první vydělané peníze v začátcích podnikání platila za hlídací tetu. Ta mi dvakrát týdně vzala menšího syna na dopoledne ven a já tak mohla vkládat zboží na e-shop nebo balit balíčky zákazníkům. Sice jsem vše, co jsem vydělala, zaplatila za chůvu a člověk by mohl říct, že to nemá smysl, ale je dobré v tom vidět i ten budoucí přínos. Je to taková osobní investice. Pak je to taky hodně o vybalancování času, na které asi nikdo nemá úplně snadný recept. Zažila jsem během těch 10-ti let mnoho dnů, kdy jsem měla výčitky, že nemám na něco nebo někoho čas. Ať už to byly děti, manžel, úklid doma, já a moje zdraví nebo naopak kolegové se skvělými nápady, noví dodavatelé, vzdělání a další a další.
Je to hlavně o prioritách a smíření, že nejde stihnout vše a být dokonalý. Podnikat s dětmi určitě jde, ale je potřeba tomu hodně dát. Nebezpečné je neuhlídat hranice svých sil. Často jsem jela na dluh, ve většině případů na ten svůj osobní, protože ošidit sebe o pozornost, jídlo, spánek nebo síly, je snadné, zvlášť, když vás podnikání tak baví. Nechcete ošidit okolí, tak uberete sobě. Teď, po 10-ti letech, se to snažím dohnat. I když jsem stále plná nadšení a nápadů, co všechno by šlo dělat a tvořit. Stále se učím pevně si hlídat priority a své hranice. Věnuji více času svému zdraví, rodině, “hygge” chvilkám a podnikání beru více s nadhledem. Toto věřím, že je ta jediná rada, kterou se vyplatí na toto téma předat.
A pak možná ještě jedna věc – někdy se mi zdá, že se úspěch až moc často definuje penězi, vysokou pozicí nebo vlastní firmou a podobně. Možná nemusí každý, koho něco baví, mít hned svoji velkou firmu jako symbol úspěchu, zvlášť, když se na to třeba necítí. Není snad úspěch být spokojený třeba s polovičním úvazkem a mít více času na blízké a jiné radosti? Být maminka v domácnosti, co vychovala tři syny, v zahradě má nádherné růže a peče podle její rodiny ten nejlepší koláč na světě? Já ten úspěch často vidím v lidech a činnostech, které se nedají měřit penězi.
Mají tvé děti nějaké oblíbené skandinávské značky nebo hračky?
Každé Vánoce nám zdobí domov Maileg vánoční skřítci, na jaře je vystřídají zajíčci od stejné značky a děti je mají moc rády. Radovánek miluje lampu od Miffy, která mu každou noc svítí při usínání. Anetku teď moc baví móda, takže jí nedávno udělaly radost knížky o módě, postavička Karla Lagerfelda a hodinky Cluse z loňských narozenin.
Je někdo, bez koho by ses neobešla?
Je to určitě můj láskyplně podporující manžel a moje maminka, která ve mně vždy věřila.
Co ti zaručeně vždycky zvedne náladu?
Určitě oblíbené písničky (jsem schopná si pustit třeba i vánoční koledy v létě), společné pomalé snídaně při svíčkách nebo srandovní hlášky mých dětí. Cesta do Dánska, vůně svíček od Skandinavisk, dobrá voňavá káva a masáž nohou od manžela. Vrnění naší kočky Hermiony, listování v designových knížkách, horká koupel se spoustou pěny, procházka u řeky za domem a čerstvé květiny ve váze…
Máš nějaké motto, kterým se řídíš nebo které ti vždycky pomůže?
Půjčila bych si větu mého manžela “Nikdy nepřestávej věřit na zázraky” 🙂
Je něco, co sis vždycky chtěla vyzkoušet/zažít?
Zrovna teď jsem si jedno takové přání splnila. Vždycky jsem si přála v Kodani vyzkoušet ruční malování dánského porcelánu Royal Copenhagen pod vedením jejich zkušeného malíře. Byl to úžasný zážitek a obdivuji jejich práci, neskutečnou trpělivost a nádherné tradiční výtvory. Pár kousků máme doma a jsou to pro mě srdcovky.
Co pro tebe znamená hygge?
Pro mně znamená hlavně schopnost vidět krásné okamžiky kolem sebe! Umět si je skutečně vychutnat, užít si je, ale také je umět aktivně tvořit. V Dánsku tomu říkají “hygge” a skutečně to mají hodně zažité, ale věřím, že to je všude na světě. U nás tomu říkáme třeba atmosféra nebo pohoda a také to umíme, jen na to aktivní tvoření častěji zapomínáme a to je škoda. Přitom stačí jen pár maličkostí, nezabere to moc času. Pustit si u třídění prádla hudbu? Nalít si u vaření skleničku vína a zapálit svíčky? Prostřít si na víkendovou snídani hezky stůl nebo si připravit snídani rovnou do postele? Nepotřebujeme dánská moderní slovíčka, byť nádherně výstižné, potřebujeme věřit, že tyto malé okamžiky obohatí náš prožitek a stojí za to si na ně vyhradit pozornost.
Co tě v nejbližší době čeká?
V dubnu budeme hlavně slavit 10. narozeniny a na to se moc těším! Slavit budeme postupně až do konce roku, takže připravujeme plno krásných překvapení. Přípravy mám vždycky moc ráda. V červnu pojedeme již tradičně do dánského Ribe, máme tam u značky Ib Laursen vždy představení nadcházející kolekce. Tentokrát bych chtěla vzít i všechny tři děti a užít si tam s nimi nějaký čas navíc. Chtěla bych nám pronajmout domeček u severské pláže, zajet do muzea Vikingů, užít si legraci v Legolandu a procházet se po historických uličkách nebo si půjčit kola… Na to se moc těším.
Poslední otázka na závěr! Prozraď nám, na co se můžeme v budoucnu těšit? Máš nějakou „vysněnou metu,“ které by si chtěla dosáhnout?
Jednou bych moc ráda otevřela kamennou prodejnu Bella Rose, kde bychom se mohli vidět se zákazníky osobně. Popovídat si, poradit, ukázat všechny ty nádherné vůně nebo materiály naživo, to by bylo moc krásné. Zatím máme ale tolik práce s rostoucími e-shopy, že to ještě stále není mezi prioritami. Ale znáte to “nikdy nepřestat věřit na zázraky” 🙂
Moc děkujeme Martině, že nás nechala nakouknout do svého soukromí a doufáme, že jste si tento rozhovor užili tak jako my ♥
Za celý tým Bella Rose,
Nikola
Zobrazit komentáře (9)
Tesat do kamene: Nepotřebujeme dánská moderní slovíčka, byť nádherně výstižné, potřebujeme věřit, že tyto malé okamžiky obohatí nás prožitek a stojí za to si na ně vyhradit pozornost. ...moc hezky řečeno, nepotřebujeme vše balit do "hygge", máme, měli jsme, budeme mít, je to jen každodenní radost z maličkostí a nemusí mít vůbec žádné pojmenování.
Pěkný rozhovor, díky,
Olív
Krásný den, Olív, děkujeme za krásný komentář, udělal nám velikou radost a jsme rádi, že se rozhovor líbil.♥ Za Bella Rose, Michaela.
Skvělej článek. Já Martinu obdivuju. A jestli mi něčím udělala radost, je to tohle moudro:
"Možná nemusí každý, koho něco baví, mít hned svoji velkou firmu jako symbol úspěchu, zvlášť, když se na to třeba necítí. Není snad úspěch být spokojený třeba s polovičním úvazkem a mít více času na blízké a jiné radosti?"
- Protože tak to cítím i já. Ať se dál daří ve sbírání krásných okamžiků.
Lucka
Krásný den, Lucie, děkujeme, jsme rádi, že se Vám rozhovor líbil ♥ Užijte si den, za Bella Rose, Michaela.
Mně se pojí Bellarose s naší první návštěvou Skandinávie v r. 2009 ostrova Bornholmu, kde jsem si Dánsko naprosto zamilovala a všechny ty nádherné interiérové věcičky... Byla jsem nadšená, že je Bellarose začalo nabízet....Pamatuju se na jeden z prvních článků s Martinou v nějakém ženské časopise ... že první dodávky brala na kreditku .. má můj neuvěřitelnej obdiv..za tu odvahu, že vykročila na pár schodů, aniž by viděla celé schodiště ...že to jde... že jen poslechla, co jí táhlo...
A přesto, že se teď už v ČR vylouplo spoustu jiných eshopů se scandi zbožím...váš je prostě atmosférou naprosto originální...
Ať se vám všem daří ... Sonia
Milá Soni, děkujeme za Vaše milá slova, hřejí u ♥. Za Bella Rose, Michaela.
Moc se mi líbí, jak Martina píše, že by se neobešla bez láskyplně podporujícího manžela a své maminky. Hitovkou současné doby je, že se spousta úspěšných žen tváří, že je to "prostě v nich", že to všechno zvládly a zvládají samy. Byť jsem ráda, že dnes ženy mají možnost být nezávislé, ve skutečnosti všichni potřebujeme zázemí domova. A Martina to krásně přiznává a je na to patřičně hrdá. Líbí se mi, že si na nic nehraje a že je velmi laskavá bytost.
Děkuji Martině za to, že přenesla kus dánské pohody k nám do Čech, protože u nás se začala trochu ztrácet.
Také děkuji za stylové ekologické produkty. Ekologických produktů je čím dál více, ale aby byly současně stylové, to se vidí málokdy. Doufám, že takových "udržitelných" produktů na Bella Rose přibude :-)
A děkuji za Maileg, protože u nás doma myšky přinesly neuvěřitelné množství radosti.
Hodně štěstí a krásné atmosféry do dalších let, Bella Rose ♥
Krásný den, Blani, jsme rádi, že se Vám článek líbil.♥ Maileg je i naše srdcovka, jsme rádi, že můžeme přinášet, prostřednictvím produktů, krásnou atmosféru i do domu našich milých zákazníků :) Za Bella Rose, Michaela.
Úplně souhlasím, vždy si přečtu článek o úspěšné ženě a říkám si, že bych to se svými 3 prcky nezvládla. A pak se mimochodem v článku zmíní, že má chůvu každý den na 8 hodin. Jsem ráda, že zakladatelka Bella Rose to bez okolků přizná, vždyť na tom není nic špatného. A já se aspoň nemusím vnitřně sžírat, že jsem neschopná (dělám vysoce kvalifikovanou práci, která se dělat z domova nedá, hlídací prarodiče nemám a teď mám konečně po letech plat, kdy by mi po zaplacení chůvy něco zbylo).